Většině z nás se při slovním spojení „životní prostředí“ nejspíš vybaví stromy, parky a zeleň. Toto téma je mnohem širší. Patří sem péče o vodu, ovzduší, půdní fond, odpadové hospodářství i pomoc zraněným živočichům. Jako fotograf při procházkách městem často hledám zajímavá zákoutí a všímám si i věcí, které se mohou na první pohled přehlédnout. A jako předseda komise životního prostředí mám možnost ptát se lidí, kteří se o tyto oblasti ve Strakonicích starají za nás občany.
Zeleň má ve Strakonicích dobré jméno
Strakonice jsou město, které je dlouhodobě velmi dobře hodnocené díky květinové výzdobě. O tu se stará pan Brůžek ve spolupráci s městským zahradnictvím. A nejde přitom jen o výzdobu našich ulic a náměstí. Květiny a rostliny, které ve Strakonicích připravujeme, mají přesah i mimo naše město a dodávají se i do dalších měst, jako jsou České Budějovice nebo Vacov. Zároveň se Strakonice podílejí na odborných konferencích, kde své zkušenosti sdílejí s dalšími správci veřejné zeleně, zahradními architekty a odborníky z celé republiky i ze zahraničí. Město je členem Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu a jeho zástupci se dlouhodobě podílejí také na její odborné činnosti. Je to dle mého skvělý obraz Strakonic, které nejenže dělají krásnou výzdobu, ale i předávají dál své zkušenosti ostatním. I přes zhoršující se klimatické podmínky a prodlužování vegetačního období se město snaží naši zelenou chloubu stále rozšiřovat.
Letem světem po strakonických „kruháčích“
Severní obchvat Strakonic nepřinesl jen úlevu od těžké dopravy, ale i nové kruhové objezdy. Jelikož tyto křižovatky motoristy odvádějí „dál do světa“, tak i tyto kruhové křižovatky představují světové biotopy, a to Katovická (Asie), Zvolenská (Skandinávie), Radomyšlská (severoamerická prérie), Písecká (Středomoří). Odbor životního prostředí tímto přístupem reaguje na klimatické změny a vnáší do ulic pestrost. Cizokrajným a odolným rostlinám se v náročném městském prostředí daří lépe než některým domácím druhům. Naproti tomu koncepce kruhových objezdů uvnitř města je spíše věnována městu a jeho tradicím. Aktuálně se město věnuje nejstaršímu kruhovému objezdu u Lidlu a také u zimního stadionu. Po rekonstrukcích se chce město vrátit ke kruhovému objezdu u Kauflandu, kde ještě vyrostou tematické prvky a dále se bude pracovat na celkové koncepci.
Pomoc zvířatům v nouzi – Makov
Město dlouhodobě spolupracuje se Záchrannou stanicí živočichů Makov, kam městská policie pravidelně vozí zraněné či opuštěné živočichy ze Strakonic a okolí. Stanice funguje už od roku 1993 a ročně se stará o stovky zvířat, kterým se snaží pomoci zpět do přírody. V roce 2025 jsme proto navýšili pravidelný příspěvek města na její činnost na 250 000 Kč ročně. Velkou část pomoci přírodě ale zajišťují také jednotlivci. Jsou lidé, kteří se dlouhodobě starají o zraněná zvířata, pomáhají s jejich záchranou nebo přispívají na jejich léčbu a péči. I taková pomoc má velký význam. Zároveň bych chtěl občany poprosit o jednu důležitou věc. Když najdete zdánlivě opuštěné nebo zraněné zvíře, není vždy nejlepší ho hned odnést z jeho přirozeného prostředí, ale raději zavolat do záchranné stanice Makov nebo městskou policii a poradit se s odborníky, jak postupovat. U některých druhů může být opuštěné mládě ve skutečnosti v pořádku a rodiče mohou být nedaleko.
Vzdělávání: Zahradou poznání
Jedním z projektů, který dobře ukazuje, že péče o životní prostředí není jen o zeleni ve městě, je dlouhodobý ekologicko-osvětový projekt Zahradou poznání. Propojuje návrat původních ovocných odrůd do krajiny s historií, kulturou a vzděláváním. Jak říká Miroslav Šobr, důležité není jen něco vysadit, ale také lidem ukázat, proč to místo vzniklo, co připomíná a jaký má význam. Za více než deset let se podařilo do krajiny vrátit přibližně 2 000 původních ovocných dřevin a vytvořit desítky pamětních zastavení. Projekt přitom pokračuje i v posledních letech. V roce 2023 vznikla Klostermannova alej v Modlešovicích, v roce 2024 Žižkovy duby připomínající 600. výročí úmrtí Jana Žižky a v roce 2025 Baarovy hrušně, které připomněly 100. výročí úmrtí spisovatele Jindřicha Šimona Baara. Každý z těchto projektů tak spojuje konkrétní výsadbu s příběhem, který má v krajině zůstat. Součástí Zahrady poznání je také vzdělávání. Do ekologicko-osvětových soutěží, putování a dalších aktivit se zapojují školy i veřejnost. Nejde tedy jen o počet vysazených stromů. Strom zde dostává příběh a člověk dostává důvod si ho všimnout. Právě tím projekt pomáhá vytvářet vztah lidí ke krajině, ve které žijí.
Odpadové hospodářství: když se třídění vrací zpět do města
Na jaře letošního roku se Strakonice umístily na 3. místě v soutěži Jihočeši třídí odpady 2026 v kategorii měst nad 7 000 obyvatel. Je to ocenění, které patří především obyvatelům města. Právě jejich každodenní přístup k třídění je základem toho, že Strakonice dlouhodobě dosahují dobrých výsledků. Dobré třídění není jen povinnost. Je to práce občanů, která se městu vrací v podobě lepšího systému odpadového hospodářství. Město každoročně získává prostřednictvím systému EKO-KOM přibližně 6 milionů korun, které využívá na fungování a rozvoj systému tříděného sběru. Tyto prostředky se tak vracejí zpět do odpadového hospodářství. Jedním z viditelných výsledků jsou nová nebo modernizovaná stanoviště s polopodzemními kontejnery. Aktuálně proběhla přestavba stanoviště v Pionýrské ulici, v Habeši a následovat mají také původní podzemní kontejnery v Sokolovské ulici a v ulici Kochana z Prachové. S dalšími dvěma stanovišti polopodzemních kontejnerů se také počítá při revitalizaci ulice Na Ohradě. Díky třídění odpadu máme čistší a kultivovanější veřejný prostor.
Čisté město je společná věc
Každoročně pořádá odbor životního prostředí také dobrovolný „úklid města“, při kterém se sbírá zatoulaný odpad v různých lokalitách. Tato tradice přitom není nová, ale je tu už od roku 2013. Slovo „zatoulaný“ používám záměrně. V lidech je stále určitý odpor sbírat odpad, který není jejich. Já si to ale často odůvodňuji jednoduše tím, že papírek od sušenky mohl například odfouknout vítr z odpadkového koše a je potřeba ho jen vrátit na správné místo. I přes pravidelnou práci technických služeb se odpad dostává do keřů, příkopů nebo vodních toků. O to víc mě těší, že se každý rok zapojuje velké množství dobrovolníků, kteří vezmou úklid za svůj. A stejně tak mám radost z lidí, kteří si při cestě do našich lesů automaticky přibalí pytlík a cestou posbírají to, co se tam zatoulalo.
Veřejný prostor
Ve Strakonicích máme krásnou rekreační zónu Podskalí. Cesta z centra k řece ale dnes vede přes čtyřproudovou komunikaci, která vytváří výraznou „jizvu“ uprostřed města. Právě tu bychom chtěli postupně změnit. Naším cílem je komunikaci zklidnit a proměnit ji v příjemnější městskou ulici. Zúžení vozovky, bezpečné přechody, šikmé parkování a dvě řady stromů mohou změnit nejen její vzhled, ale především její charakter. Z dopravní tepny se může stát ulice, která bude přirozeně spojovat historické centrum s Podskalím a řekou. Pomoci tomu může také připravovaný parkovací dům na druhé straně náměstí. Pokud nabídneme řidičům možnost pohodlně zaparkovat na okraji historického centra a zároveň budeme postupně zklidňovat jeho nejzatíženější části, můžeme se v budoucnu dostat k menšímu množství aut přímo v centru a většímu prostoru pro pěší, zeleň a život ve městě. Veřejný prostor ale není jen o dopravě a zeleni. Jako město dvou řek bychom si zasloužili také více vody přímo v ulicích a na náměstích. Nový vodní prvek vzniká v rámci rekonstrukce náměstí, ale pozornost si zaslouží i stávající fontánky a další vodní prvky, které by potřebovaly obnovu a pravidelnou péči.
Václav Král, zastupitel, předseda komise pro životní prostředí
